Kulturní a společenský život

Dodržování tradic a zvyků bylo odpradávna prioritou venkova. Některé z nich se dodržují dodnes i naší obci. V době velikonoc to klasické venkovské "mrskačky" , kdy si chlapci pletou z vrbových výhonků pomlásky a prohánějí místní i okolní děvčata, která se jim odmění nějakou výslužkou. V současnosti je již pravidelností stavění a kácení májky 1. a 31. května. V minulosti se tento zvyk nekonal každoročně, stalo se tak od devadesátých let 20. století. Větší popularitu má kácení májky než její stavění. Je doprovázeno hudbou obecního rozhlasu, bohatým občerstvením, řadou dětských soutěží, soutěží v rychlostním pití jednoho půlitru točeného piva, což je čistě mužskou záležitostí a velmi sledovanou, prestižní disciplínou a konečně losování tomboly, v níž hlavní cenou je skolená májka. Z dalších zvyků můžeme jmenovat sv.Mikuláše, kdy navečer 5. prosince chodí obcí mikuláš s čerty a anděly a navštěvuje menší děti, kterým dává dárky. Své místo mají na vesnici i svatby, při kterých většinou svobodná místní mládež postaví u domu nevěsty slavobránu a druhý den, v den svatby, tak zvaně " zalikují ". Odjíždějící svatebčané jsou zastavováni symbolickou závorou z pentlí a nabízí se jim občerstvení. Ženich, který jede v čele průvodu si ovšem musí nevěstu vyplatit určitým finančním obnosem a předvést všem přítomným svoji zručnost v přebalování batolete v podobě umělé panenky, jinak se mu nedovolí odjet. V dřívějších dobách byla tato tradice ještě slavnostnější, hrála živá kapela, tančilo se, lidé byli v maskách apod. Bohužel některé zvyky jako masopust nebo představení dnes již neexistujícího ochonického divadla patří minulosti. V obci kaple zasvěcená sv. Anně, v níž během měsíce května probíhají každoročně májové pobožnosti a nově také čtyřikrát do roka je zde sloužena mše svatá.
Významnou roli v obci hraje zatím jediná organizace - Sbor dobrovolných hasičů. Byl založen roku 1885, o 12 let později byla jeho činnost přerušena z důvodu výstavby školy, ale v roce 1909 byl opět obnoven. Za svoji téměř stodvacetiletou existenci, počítáme-li i dobu přerušení, se jeho členové podíleli na různých kulturních a veřejně prospěšných akcích, pořádali zájezdy, taneční zábavy a jiné akce a samozřejmě se účastnili mnoha hasičských soutěží, ve kterých dosáhli nemalé úspěchy, zejména v kategorii mužů. Hasičský výbor jakožto hlavní řídící orgán SDH Raková je tvořen devíti zástupci, v jejichž čele stojí starosta SDH, nyní pan Vladimír Langer ml. a  velitel SDH , pan Martin Matysek.

Sdílení a demografická struktura

Raková u Konice je jednou z 94 obcí okresu Prostějov. Do roku  1960 spadla do soudního okresu Konice, politického okresu Litovel a kraje Olomouckého. Po výše uvedeném roce byla přidělena do okresu Prostějov, kraje Jihomoravského a nyní ve stejném  okrese náleží opět kraji Olomouckému. V roce 1980 došlo ke sloučení s dalšími třemi obcemi - Rakůvka. Háčky a Polomí pod střediskovou obec Bohuslavice, ale v roce 1990 se Raková osamostatnila. Prvním starostou byl zvolen 7.12.1990 pan Josef Švec, který byl zvolen i v roce 1994, 1998 a 2002. V roce 2006 byl zvolen do funkce starosty pan Petr Hajkr.
Počet obyvatel má od roku 1880, kdy v obci žilo nejvíce obyvatel v její historii ( 506 obyvatel ), klesající tendenci. Posledních 10 let se však situace obrátila a počet obyvatel mírně vzrostl. V roce 2000 mělo v obci trvalý pobyt 183 obyvatel, k 1.1.2020 bylo 201 občanů.